|
|
Katecheze dospělých. Situace v Československu a ČR
Černý, Štěpán ; Kuźniar, Mariusz (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Předkládaná práce představuje velmi stručný pohled na katechezi v České republice, a to v letech od počátku vzniku republiky, tehdy ještě Československé, až do současnosti. Pro zasazení do souvislostí je v úvodu zmínka o pochopení katecheze jako samostatného oboru. Dále jsou v práci obsaženy úvahy a názory na církev jako celek, odkazy na dokumenty církve, případně zmínky o katechezi konané v církvi mimo naši republiku, avšak jen v souvislosti a pro upřesnění zpracovávaného tématu katecheze v České republice. Práce kromě písemných podkladů, uvedených v seznamu zdrojů, čerpá i z osobních zkušeností autora, který však může osobně interpretovat pouze období posledních třiceti let. Práce si neklade za cíl být kompletním náhledem na celou problematiku, spíše je pohledem na toto téma z nového úhlu.
|
|
|
Katecheze dospělých. Situace v Československu a ČR
Černý, Štěpán ; Kuźniar, Mariusz (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Práce se snaží pomocí analyticko-komparativní metodologie v základních obrysech zmapovat katecheticko-pastorační činnost katolické církve v Československu od vzniku první republiky do současnosti. Vzhledem k rozsáhlosti tématu se zaměřila pouze na vybrané výrazné postavy české církve, působící od třicátých let 20. století do sametové revoluce, kteří svojí činností a službou ovlivnili životy mnohých lidí. Práce nejdříve definuje odbornou terminologii a poté se věnuje teoretickému studiu základních pokoncilních dokumentů magisteria katolické církve, které se týkají tématu práce - katecheze dospělých. V jejich světle a v historicko-společenském kontextu doby minulé vnímá svědectví života, služby, a myšlenek tří velikánů té doby: Tomislava Kolakoviče, Oty Mádra a Jana Evangelisty Urbana. Na jejich životě a analýzou jejich písemných děl se práce snaží ukázat jednotlivé cesty katecheze dospělých i to, v čem tito teologové předjímali to, co posléze uváděly církevní dokumenty.
|
|
|
Druhý vatikánský koncil a jeho následovníci
Poslední, Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Ve své práci jsem se dopracovala k několika závěrům. Svatí otcové Jan XXIII., Pavel IV. a František, kteří následovali odkaz II. vatikánského koncilu a hlásí se k němu, jsou ve společnosti mnohem oblíbenější než papeži, kteří mají odlišný názor a k zatím poslednímu ekumenickému koncilu se nehlásí. Pro veřejnost je zcela klíčová otevřenost osobnosti a přístup papeže k modernizaci církve. Dalším zásadním aspektem pro dnešní církev je bezpochyby mediální svět.
|
|
|
Zhodnocení nauky o manželství v Gaudium et spes a v Amoris laetitia
JANOUŠEK, Petr
Práce se zabývá pohledem na učení církve v otázce rodiny a manželství. První kapitola se věnuje historickému pohledu na manželství a rodinu od počátku do Druhého vatikánského koncilu. Druhá část představuje učení koncilu o manželství, zvláště v konstituci Gaudium et spes. Ve třetí části sledujeme vývoj myšlenek z Gaudium et spes v církevním učení a nová témata v církevním učení o manželství. Čtvrtá část se zabývá biskupskou synodou o rodině, která probíhala ve dvou zasedáních: mimořádná synoda v říjnu 2014 a formou řádné synody v říjnu 2015. Závěrečná část se věnuje posynodální apoštolské exhortaci o lásce v rodině Amoris laetitia papeže Františka. Cílem této práce bylo porovnat pohled církve na manželství v Gaudium et spes a v Amoris laetita a zjistit, v čem se od sebe liší.
|
|
|
Obraz doby - "vlastenecký" kněz Josef Plojhar
Adamus, Jakub ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je sepsat biografickou studii života katolického kněze Josefa Plojhara, od jeho narození až do začátku 50. let 20. století. Při psaní této práce budou využívány dosud neznámé pramenné záznamy, částečně bude uplatňována i orální historie vzhledem k nedostatku pramenné základny. Konkrétně se v práci budu zabývat jeho osobním životem, sociální situací jeho rodiny, spornou otázkou jeho poněmčení, kariéry kněze a jeho následný odklon do profánní sféry, léty v koncentračních táborech a léty těsně po roce 1945.
|
|
|
Katecheze dospělých. Situace v Československu a ČR
Černý, Štěpán ; Kuźniar, Mariusz (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Předkládaná práce představuje velmi stručný pohled na katechezi v České republice, a to v letech od počátku vzniku republiky, tehdy ještě Československé, až do současnosti. Pro zasazení do souvislostí je v úvodu zmínka o pochopení katecheze jako samostatného oboru. Dále jsou v práci obsaženy úvahy a názory na církev jako celek, odkazy na dokumenty církve, případně zmínky o katechezi konané v církvi mimo naši republiku, avšak jen v souvislosti a pro upřesnění zpracovávaného tématu katecheze v České republice. Práce kromě písemných podkladů, uvedených v seznamu zdrojů, čerpá i z osobních zkušeností autora, který však může osobně interpretovat pouze období posledních třiceti let. Práce si neklade za cíl být kompletním náhledem na celou problematiku, spíše je pohledem na toto téma z nového úhlu.
|
|
|
Katecheze dospělých. Situace v Československu a ČR
Černý, Štěpán ; Kuźniar, Mariusz (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Práce se snaží pomocí analyticko-komparativní metodologie v základních obrysech zmapovat katecheticko-pastorační činnost katolické církve v Československu od vzniku první republiky do současnosti. Vzhledem k rozsáhlosti tématu se zaměřila pouze na vybrané výrazné postavy české církve, působící od třicátých let 20. století do sametové revoluce, kteří svojí činností a službou ovlivnili životy mnohých lidí. Práce nejdříve definuje odbornou terminologii a poté se věnuje teoretickému studiu základních pokoncilních dokumentů magisteria katolické církve, které se týkají tématu práce - katecheze dospělých. V jejich světle a v historicko-společenském kontextu doby minulé vnímá svědectví života, služby, a myšlenek tří velikánů té doby: Tomislava Kolakoviče, Oty Mádra a Jana Evangelisty Urbana. Na jejich životě a analýzou jejich písemných děl se práce snaží ukázat jednotlivé cesty katecheze dospělých i to, v čem tito teologové předjímali to, co posléze uváděly církevní dokumenty.
|
|
|
Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?
GRONES, Martin
Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?. Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu.
|
host ::
RSS.